Tenhle je nejlepší, říkaly to holky

Článek
Tenhle je nejlepší, říkaly to holky

Vybrat si moderní foto-smartphone jde několika způsoby. Někdo dá na odborné recenze, někdo na doporučení přátel a někomu poradí holky v restauraci.

Když nás doma přestane bavit naše kulinářská rutina, vyrazíme s manželkou jednou za rok na oběd ven. Člověk si potom zážitku zase váží domácí stravy. Manželka chodí s kamarádkou na pizzu (doufám…) a já se chodím zbourat do nejmenované restaurace na pražském Chodově, kde mají Krásně Fritované Cosi.

Od té doby, co obchodní centrum předělali k lepšímu, vznikají v oddělení restaurací trochu fronty. V domnění, že tam v 11.30 nikdo nebude, jsem vyrazil. Teď už vím, že půl hodinu před polednem se neučí ve školách. Dav studentů mě zahnal do řady a všichni povážlivě odbočovali tam, kam já. Z povyku před sebou jsem se dozvěděl, že „David sehnal bezedný kelímek, sdílel to na fejsku a holky už jdou.“ Holky dorazily v rekordním čase, David jim držel místo a slečny se způsobně zařadily přede mě.

Když si celá parta vybrala, slečny se oddělily, David svolával další cukro-mily, já si vybral vytouženou flákotu a jal se hledat místo.

Ve společnosti se moc nestydím a když jsem viděl, že slečny sedí u okna, kde bylo ještě místo, sedl jsem si hned vedle. Chyba číslo jedna. Měly mě varovat záblesky foťáku. Ani v Kámasútře není tolik pozic, jako předváděly dámy, když se fotily s jídlem. Vzduchem létaly hranolky a blond vlasy, jak když se Vám zasekne šutr v sekačce. Zahrál jsem blbýho (zahrál? – pozn. manželky) a zeptal se. Chyba číslo dvě. „Promiňte, můžu se zeptat?" Z jedné vypadlo „eh“, druhá se nekontrolovaně smála, třetí se snažila probublat brčkem v bezedném nápoji na dno. Vyložil jsem si to jako souhlas. „Čím to fotíte?“ Zaznělo „eh“ číslo dvě, vyletěla bublina, naštěstí třetí kráska se prosmála až do příčetnosti „Pé dvacítka próčko, asi ne, ten je nejlepší!“„A kam ty fotky potom dáváte?“„Asi na Intstáč ne?!

Když už jsem jí rozmluvil a pochytil nový výraz, tak proč se něco nedozvědět. „A co s tím na Instáči jde dělat?“ Trefil jsem do černého a zaujal i zbytek. Odpovědí mi byly tři zděšené výrazy, potom se ale probudila soutěživost. Rachmaninov by si na tom prsty zlámal, jedna se předváděla před druhou jaký filtr použije, blesk se mi propaloval do sítnice, čelo se mi začalo povážlivě rosit. Prezentaci zakončilo doporučení „A nezapomeňte na hešteg love_food“.

Víc jsem se raději neptal, další vlna smíchu přitahovala pozornost a mojí fotku na Instragramu ve společnosti tří patnáctek, bych nemusel doma ustát. Navíc se k nám hnal David, kterému už asi došly kontakty, které by nahnal do restaurace na cukr za free. Polkl jsem poslední sousto a potichu se odebral domů. Tichý odchod vyrušila jen Davidova otázka, kterou k holkám pronesl „Kámo, co to bylo za dědka?

Huawei P20 Pro

Co si z toho vzít? Doporučení, že P20 Pro je na focení nejlepší a že se před publikováním článku zase zapomenu podívat na stav skladu a možná nebude dostupný. Ale to už se u dědků stává, že občas něco přehlédnou. Jo a když uvidíte ve frontě útlého hocha s účesem tak vysokým, že by s ním mohl česat oblohu a bezedným kelímkem, tak si raději stoupněte do jiné fronty.

-bj-